Nová studie pomůže zlepšit odpadové hospodářství letních hudebních festivalů

Festivalová sezóna je v plném proudu a Česká republika je v pořádání hudebních festivalů co do kvality a velikosti akcí na evropské špičce. Na tuzemské festivaly pod širým nebem každoročně zavítá statisíce návštěvníků. Méně lidí ovšem vnímá festivaly v kontextu životního prostředí – tyto akce po sobě zanechávají obrovskou energetickou a materiálovou stopu. Na výzkum fenoménu hudebních open-air festivalů a jejich dopadu na životní prostředí se zaměřili vědci a odborníci z několika univerzit a soukromých agentur. Vznikl tak projekt Rolling Waste, na který jsme se ptali paní docentky Lenky Wimmerové z České zemědělské univerzity v Praze, která je jeho garantkou.

Můžete obecně přiblížit projekt Rolling Waste? 

Rolling Waste je již ukončený projekt, který byl řešen v letech 2020-2023 s podporou Technologické agentury České republiky. Cílem projektu bylo snížení environmentální stopy open-air hudebních festivalů pomocí motivace a vzdělávání návštěvníků v oblasti odpadového hospodářství, konkrétně v oblastech předcházení vzniku odpadů a jejich správného třídění. Aby bylo možné na návštěvníky cíleně působit v této oblasti, byl v rámci projektu kladen důraz na pochopení pro-environmentálních vzorců chování účastníků na masových akcích, a také na možnost přenosu efektu naučeného chování z festivalu do běžného života. Motivace a vzdělávání návštěvníků byly řešeny pomocí vzdělávacích kampaní na internetu a na sociálních sítích, dále přímo ve festivalovém informačním eko-stánku, v eko-manuálu, na informačních festivalových banerech, a dále pomocí vybrané influencerky. 

Které výzkumné instituce byly do projektu zapojené?

Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity měla na starost management projektu. Kromě toho řešila návrhy intervencí a environmentálních kampaní, provoz eko-stánku v místě festivalu, analýzu odpadů, podklady pro dotazníkové šetření a některé další aktivity. Dále se projektu účastnilo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, které zpracovalo dotazníkové šetření a environmentálně-behaviorální studie. Kromě nich se o organizaci projektu staraly soukromé společnosti Beatworx (promotérská a organizační spolupráce, zajištění realizace intervencí, edukační podpora, podpora spolupráce s asociací FESTAS) a Augiášův chlév (kompletní odpadový management, realizace navržených řešení včetně logistiky sběru a třídění odpadů). Projektu se také účastnila festivalová asociace FESTAS, která působila v roli externího aplikačního garanta projektu.

Jaký je očekávaný výstup celého projektu?

Výstupů projektů je hned několik. Hlavním je metodika pro organizátory open-air letních festivalů (k dispozici dole pod rozhovorem), která je v současnosti již dokončena a prochází finální revizí a grafickou úpravou. Poté bude předložena k posouzení na Ministerstvo životního prostředí. Tato metodika byla již prezentována členům asociace FESTAS, tak i nezávislým organizátorům festivalů v rámci Prague Music Week v listopadu loňského roku.  Současně vzniklo několik odborných publikací, které jsou v současnosti v recenzním řízení. Dále informační a vzdělávací videa.

Jaké festivaly byly do projektu zapojené?

Do projektu byl zapojen ve všech letech řešení jako domovský festival Let it Roll, jehož kapacita v posledních několika ročnících dosahovala 25-30 tisíc návštěvníků. Dále jsme se v rámci projektu zúčastnili i jiných festivalů, např. Votvírák, Rock for People, Mightly Sounds, Brutal Assault, Metronome a další. 

Potěšující je, že spolupráce s festivaly pokračuje i po ukončení projektu. Letos jsme projektové výstupy v rámci léta prezentovali na čtyřech festivalech – Rock for People, Mightly Sounds, Let it Roll a Brutal Assault. V květnu tohoto roku jsme rovněž prezentovali projektové závěry na členské schůzi asociace FESTAS.

Jaká technická opatření jsou na festivalech v oblasti odpadového hospodářství používána?

Především je to kombinace přístupů, přičemž důraz je kladen na předcházení vzniku odpadů, které neumíme materiálově využít nebo které mají nebezpečné vlastnosti, a končí na festivalech v komunálním odpadu (např. jednorázové e-cigarety). Dále je to optimalizace logistiky sběru odpadů a maximální využití „třídící kapacity“ návštěvníků. V letech 2021 až 2023 byla testována festivalová třídící linka, dále bylo např. testováno různé jednorázové nádobí, dostupné v ČR, a jeho možné zpracování. Současně byla testována toxicita cigaretových nedopalků, a byl řešen problém litteringu festivalových ploch, které byly nasnímány drony vždy před a po ukončení festivalu. Také byla nabízena návštěvníkům možnost využití eko-kempu, tj. možnost být ekologicky odpovědným návštěvníkem festivalu a zanechat po sobě kempovací plochu bez litteringu.

Můžete přiblížit nakládání s jednorázovými plasty? Například znovupoužitelné kelímky, nádoby na potraviny, nebo oddělený sběr cigaretových nedopalků?

Jednorázové plasty jsou samotnými festivaly využívány již pouze minimálně, např. ve formě ochranných fólií, PVC bannerů a podobně. Většinou se na festival dostávají jako obalové materiály potravin se stánkaři a návštěvníky. Pokud jsou dobře vytříděny, např. PET a některé obalové fólie, dají se velmi dobře materiálově využít. Nelze ale předpokládat, že je návštěvníky vytřídí 100 % sami, vždy je třeba aktivní účast festivalu a jím najaté odpadové společnosti. 

Znovupoužitelné kelímky jsou dnes již standardem na většině velkých festivalů, řada používá výrobky české firmy NICK-NACK, některé festivaly mají své vlastní (např. Brutal Assault). Jsou ale menší festivaly, kde se používaní opakovaných kelímků nemusí vyplatit, s ohledem na skladbu návštěvníků a dostupnost mycí linky a vzdálenost zařízení na zpracování odpadu. Např. festival Pekelný ostrov, který má v těsné blízkosti jak výrobce polypropylenových kelímků, tak moderní ZEVO Chotíkov (zařízení pro energetické využití odpadů, pozn. red.). Pokud by měl využívat opakovatelně využitelné kelímky, způsobí tím větší environmentální zátěž, zejména díky dopravním vzdálenostem. To platí samozřejmě v současnosti, protože se technologie i možnosti zpracování odpadů rychle rozvíjí. Takže do budoucna možná i oni budou mít možnost přejít z energetického na materiálové využití, nebo používat opakovaně využitelné kelímky.

Informační materiály na festival Let it Roll uvádějí, že ve stáncích se používá biologicky odbouratelné nádobí. Můžete to specifikovat?

Co se týká dotazu na nádoby na potraviny, pro festival Let it Roll jsme testovali biodegradovatelnost materiálů a vybírali jsme materiály, které jsou jednosložkové a nemají žádná aditiva, jak v podobě nástřiku PFOS (vodu odpuzující látka používající se jako povrchová úprava v řadě výrobků, pozn. red.) nebo i PLA (kyselina polymléčná je plast vyrobený z biologického materiálu, pozn. red.) fólií, které mohou na kompostárně způsobovat problémy. Začínali jsme s nádobím z palmových listů, dnes se na Let it Roll se využívá nádobí vyrobené z odpadní bagasse, které nemá žádný chemický ani plastový nástřik. Aby nádobí bylo na povrchu hladké, nástřik se provádí vodou z výroby bagasse, která obsahuje pouze cukerné složky. Důsledně není používáno kompozitní nádobí, byť vyrobené cirkulárně z odpadních materiálů, protože kompozitní složení znamená technologické omezení při jejich zpracování a někdy není ani možné.

A co cigaretové nedopalky?

Oddělený sběr cigaretových nedopalků jsme začínali realizovat v rámci projektu Rolling Waste. Jedná se o velmi častý litteringový odpad festivalových ploch a zejména na travnatých plochách má negativní dopady na životní prostředí. V rámci vzdělávací kampaně jsme návštěvníky informovali o škodlivosti nedopalků a o vhodnosti využívání popelníků. Na festivalech to specificky bylo o možnosti využívání osobních kapesních popelníčků, protože ne vždy je při tanci, v davu a podobně dostupný popelník. 

Ze separovaných nedopalků plánujeme vyrábět biochar (uhlí z biomasy, které se používá např. ve filtračních zařízeních, pozn. red.) Jeho výroba je již řešena v rámci jiného projektu. Jedná se o projekt Biocirkl, financovaný z Technologické agentury ČR. Koordinátorem je Ústav chemických procesů Akademie věd. Řeší rovněž řadu zajímavých věcí z oblasti cirkularity odpadů. V současnosti není zcela jasné, jaké bude mít biochar z nedopalků v budoucnu využití například vzhledem k jeho chemickému složení. Biochar a hydrochar se totiž z nedopalků teprve vyrábí v Německu na Univerzitě v Hohenheimu. V ČR nám ho zatím nebyl schopen nikdo vyrobit. Měl by být k dispozici na podzim tohoto roku a následně proběhnou první testy, včetně ověření obsahu škodlivin a toxicity vyrobeného materiálu. Každopádně v rámci projektu Biocirkl cílíme na čištění průmyslových vod a vzdušnin, určitě nechceme biochar dávat do půdy nebo používat ve vodních tocích.

Součástí festivalu Let it Roll byla mobilní třídící linka. Je odpadové hospodářství prováděné tímto způsobem na hudebních festivalech udržitelné finančně?

Jak bylo uvedeno, třídící linka byla na Let it Roll v letech 2021 až 2023. Nemám k dispozici přesné údaje o jejím hospodaření, co se týče financí, každopádně třídící linka přímo na festivalu samozřejmě ekonomicky náročná pro festival je. Provozovatel musí vždy udělat ekonomickou rozvahu a dobře odhadnout, jak dokáže vybrané typy vytříděných materiálů zobchodovat. Díky prodeji kvalitně vytříděných odpadových materiálů (zejména PET či plechovek) dokáže ekonomicky dotovat provoz třídící linky na festivalu. 

A otázka na závěr, jakými spotřebními způsoby a chováním mohou přispět ke snižování dopadu hudebních festivalů na životní prostředí ve vztahu k odpadovému hospodářství návštěvníci?

Za mě je zásadním krokem prevence, tedy nedávat návštěvníkům to, co neumím zpracovat nebo to co je pro festival náročné zpracovat (např. nápojová brčka). To samozřejmě platí hlavně pro open-air festivaly, nikoliv městské, kde návštěvníky nikdo u vstupu nekontroluje. Dále je to vzdělávání s praktickými příklady a ukázkami a dobrá komunikační strategie. Ukázat návštěvníkům, že třídění má smysl, jak se podařilo festivalový odpad využít, co je cílem na další rok a podobně. Dobře funguje i princip sdílení a motivace, tedy že ostatní návštěvníci nebo kamarádi na festivalu třídí. Pokud je někdo ve skupině, kdo má větší environmentální povědomí a třídí i v běžném živote, víme, že podpoří třídění i na festivalu. Současně má takový návštěvník pozitivní vliv i na své „festivalové“ okolí. Což je dobře vidět na příkladu eko-kempu, kde jsou schopni si po sobě návštěvníci uklidit tak, že nezanechávají prakticky žádný littering, zatímco v běžném kempu je znečištěno 5-10% plochy.